INSPO: Bědující slabozrací

Do odpoledního programu INSPO 2005 patřila řada tří přednášek moderovaná šéfredaktorem magazínu Interval.cz, Vilémem Málkem:

  1. Petr Weida: „Tvorba stránek s ohledem na vyhledávače“.
  2. Jiří Chomát: „Marketing založený na vyhledávačích“.
  3. Jan Bien: „Bezbariérový web“.

Soudě podle závěrečné diskuse bylo obecenstvo zaujaté zejména třetím tématem, tedy bezbariérovým webem. To je logické — INSPO, jakožto Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, ze své podstaty zahrnuje z webové problematiky zejména bezbariérovost.

K nejaktivnějším diskutujícím patřil kolega Tomáš Valůšek. Tomáše můžete znát jako komentátora mnoha webdesignem zaobírajících-se magazínů (Google: Tomáš Valůšek). Je silně zrakově handicapovaný, jeho „poslední zbytky“ zraku hodnotí lékaři jako slepotu. Nadto je Tomáš neobyčejně veselý člověk, o čemž mě přesvědčilo jeho komunikační charisma, kdy hovořil o jakési „mezisíti“, což později vysvětlil jako doslovný překlad slova „internet“ :-). Tomáš při své práci používá používá Firefox a napsal dokonce několik článků o bezbariérovém webu.

Jak to „vidí“ slabozrací

Zajímalo mě, jak Tomáš web používá. Obsah webovských stránek je schopen zpracovávat svým vlastním zrakem, zvětší-li je na dvě až tři stovky procent původní velikosti. Při tom pak často běduje (volný přepis slov):

Nejhorší jsou ty moderní kaskádové weby. Zvětším si písmo a překrývají se mi části textů. Částečně pomůže uživatelský kaskádový styl s body {line-height:1.2 !important}. To ale nefunguje vždy. Zlaté tabulky nebo rámy.

Je nasnadě, že jsem se oháněl možností kaskádové styly vypnout a používat web bez nich. To ovšem byla jen má nahrávka na další Tomášovu smeč: Ale tak je polovina webů nečitelná.

Z posledních sil jsem si tedy ještě jednou nevědomě rýpnul do vosího hnízda řka, že by měli tvůrci webů tedy více dbát na metodiku Blind Friendly Web sdružení SONS. A to rozhodlo o mém prohraném zápase, jelikož zmíněná metodika myslí, podle Tomáše, jen na zcela slepé uživatele, ne na uživatele slabozraké.

Máme se co učit

Nu, co z výše jmenovaného plyne? Zřejmě to, čím končil koncept přednášky Jirky Chomáta: Stále pochybujte o znalostech, které máte o návštěvnících vašich stránek.Steve Krug nám k tématu má co říci: Nebádáme nad tím, jak věci fungují, jednoduše to „nějak uděláme“.

Malé intermezzo: Je škoda, že Jirka v konečné verzi přednášky opustil výše zmíněnou formulku a nahradil ji frází: Používejte „selský rozum“. Původní se mi líbila více. Patrně proto, že nejsem selského původu. Ale zpět k uživatelům. ;-)

Musíme se ještě hodně co učit. Chvála tabulek byla nehezkým útokem na mou profesní čest. Je to výzva. Co konkrétně bychom měli udělat?

  1. Testujme na webech řádové zvětšení velikosti písma.
  2. Stavějme weby tak, aby byly použitelné více než uspokojivě i bez stylů.
  3. Nabízejme alternativní skiny, dostatečně jasně na ně odkazujme a mluvme o jejich výhodách v prohlášeních o přístupnosti.

Je zajímavá zkušenost setkat se s člověkem, který bariéry webu prožívá na vlastní kůži. A oč zajímavější je pak konfrontace s vlastními teoretickými představami.

Související: Tento článek patří do seriálu INSPO 2005.

Komentáře

1. Petr Esterka – 24. března 2005, 18:37

Tomáše Valůška, s bílou hůlkou a lupou přilepenou na monitoru, si pamatuji ještě z dob, kdy slušovičtí se holedbali svými padesátikilogramovými počítači TNS. Jsem rád, že jeho smysl pro humor přetrvává!

2. Plaváček – 24. března 2005, 19:57

Jo jo, to je problém většiny CSS webů, fakt ale je, že je to dáno spíše neumětelstvím tvůrců, než chybou technologie (mám-li dobrý kód, není problém se orientovat v čistě textové verzi).

Pokud jde o mě, snažím se pokaždé, aby web unesl zvětšení alespoň 200% v Mozille, aniž by se stal nečitelným. Je ale fakt, že někdy to prostě s ohledem na grafický design jde velmi těžko.

3. David Špinar – 24. března 2005, 22:48

Problém tkví v tom, že webdesignéři používají relativní jednotky jen „napůl“. Tedy pouze pro velikost písma a nikoliv pro šířku boxů.

Kdyby totiž bylo všechno relativní (jak je třeba udělaný Měšec.cz), nebylo by problémem ani mnohonásobně větší zvětšení textu. Layout se prostě natahuje s velikostí písma do šířky.

4. kvezt – 25. března 2005, 09:54

On je také možná problém na straně prohlížeče. Je mi jasný, že nemůžu žádným způsobem předepisovat slabozrakým lidem co mají používat za browser, ale když jsem spatřil osmičkovou verzi opery, srdce mi zaplesalo. :-)

Zvětšování textu ve firefoxu není nic moc: V IE člověk mohl počítat se zvětšením maximálně o dva stupně a konec. Ale Opera, svým geniálním zoomem a funkcí pro zúžení screenu při horizontálním posuvníku a mnoha dalších uživatelských stylech je pro mě naprostým vítězem.

Myslel jsem, že ti „opravdu“ postižení používají Operu, z čistě praktických důvodů - FF je z tohoto hlediska opravu ještě v plenkách.

Rozhodně to chce více takovýchto Tomášů, kteří se budou aktivně věnovat problémům bezbariérového webu, protože žádný rádobyodborník nemůže nikdy podchytit všechny praktické problémy.

Pozn. JB.: Komentář byl upraven.

5. Tomáš Tintěra – 25. března 2005, 15:51

[4] Ono je to tím, že hold FFox dodržuje W3C standardy a tečka, kdežto Opera zvětšuje tak, jak je to dnes praktické pro uživatele.

Chvála FF, neb nutí tvůrce dělat stánky které se dají zvětšovat i podle standardu. Ale v praxi browsuju Operou. A to mám slabé čtyři dioptrie.

6. Jan Bien – 25. března 2005, 16:00

[5] Pane kolego, vy víte o nějakém W3C doporučení, které by vymezovalo funkce prohlížeče pro zvětšování obsahu stránek? Já o žádném takovém doporučení nevím. Firefox má funkci „zvětšení písma“ stejně jako MSIE, zatímco Opera má funkci „zoom stránky“, což je vlastně lupa. Obě funkce samozřejmě nejsou v rozporu se žádným W3C doporučením, jelikož žádné takové neexistuje.

7. Adam Hauner – 28. března 2005, 08:13

Mám pocit, že Opera je ve zvětšování dále než Firefox. Nabízí uživateli zvětšení způsobem, který je ve specifikaci zmiňován:

18.5 Magnification

...
When magnifying a page, UAs should preserve the relationships between positioned elements. For example, a comic strip may be composed of images with overlaid text elements. When magnifying this page, a user agent should keep the text within the comic strip balloon.

Funkce zvětšování písma je řadou uživatelů jen vítána, takže Firefox (resp. Mozilla, Netscape) nedělá něco špatně, naopak nabízí jinou možnost. A co pozoruji úpravy vnitřností Gecka, plný zoom se pomalu blíží.

8. Rdm – 29. března 2005, 01:35

[4]-[7] Pánové, tedy nevím jak, jste na to přišli s FireFoxem, že neumí pořádně zvětšovat, ale zkusili jste třeba přidržet ctrl a začít točit kolečkem myši? Za chvíli máte tak velké písmo, až si budete stěžovat, že to není nijak omezené. ;o)

9. kelvin – 29. března 2005, 23:42

[8] Je rozdíl mezi zvětšováním písma a zoomem celé stránky. Zkuste si zvětšitšovat v opeře a firefoxu, rozdíl poznáte hned.

10. dgx – 19. dubna 2005, 03:52

Zoomování alá Opera umí také IE, zkuste si do příkazového řádku napsat javascript:(function(){document.body.style.zoom='200%';}()).

Váš komentář

K článku nelze připojit komentář, Mraveniště bylo zakonzerováno.


Copyright © Jan Bien.
W3C XHTML 1.0  | W3C CSS 2  | UAW adaptive  | Geo URL  | RDF RSS